Tchýně či netchýně
(4. leden 2003)

Tchýně či netchýně

není tomu dávno
co řka svoje "ano"
vzal jsem si svou ženu
-ladných křivek menu

onoho dne ale
neštěstí ne malé
jak už osud míní
potkal jsem svou tchýni

vstoupila mi do života
tvoříc ze mě idiota,
tchýně jako z hororu
zabil bych tu potvoru

hlavou pouze jediná
myšlenka se rozjímá
jak zničit ženy maminu
jak ji dostat pod hlínu

už po delší časy
rvu si žalíc vlasy
neb kořínek má tuhý
snad nemá i druhý

ať už zkouším cokoli
lepry nebo eboly
od tyfusů po mory
nenatáhne bačkory

ztrácejíc už naději
že zázraky se nedějí
polevuji ve snaze
dělat tchýni nesnáze

úporný boj s tchýní
vzdal jsem málem nyní
však hordu štěstí mám
tchýni zabil tchán

ve mě štěstí gejzíry
a na stěnách papíry
co říká se jim parte
s písničkou jdu na rtech

znova kouším světa krás
opustila tchýně nás
rozpráším ji na lány
ať dosáhnu nirvány

zpopelněná tchýně
její vláda hyne
neb pohltil ji lán
nyní jsem svůj pán

rozpoutám zas orgie
žádná tchýně fúrie
žádné ne! a žádné ano!
k svobodě mám zaděláno

chystám se žít naplno
však je zcela patrno
že k radosti mi něco chybí
prachy, sex či zlaté ryby?

ženu, prachy, rybky mám
tchýně mrtvá, v base tchán
čím jen moje duše strádá
jaká leží na ní kláda

při pohledu na lány
chápu již své strádání
k blaženosti chybí tchýně
tělo, duše bez ní stůně

pod tíhou tej nemoci
musím, ale také chci
připustit si krutou pravdu
byla zdrojem mého ladu

nemohu už delší dobu
dusit v sobě onu mdlobu
život na nic bez tchýně
pravda nejen ve víně

v zoufalství se hroutím v zem
již sem kropil popelem
uhlíky mé drahé matky
sbíram z půdy zase zpátky

tchýni opět v rukou dřímu
"Slož mě v živou, ach můj synu"
pravil ku mě její prach
kde snu a klamu je tu práh?

spěchám kvapem do dílen
prach co dříve rozptýlen
stal se nyní mojí prací
tchýni zkusím poskládat si

lepidlo si beru v pomoc
z popílku zas roste kolos
sen se stává skutečností
tchýně jako z masa, kostí

dokončuju svoje dílo
slzu v oko mi to vlilo
dojemné to okamžení
z popela zde hora ženy

prstíkem si mačkám slzy
nyní mě to velmi mrzí
to jedovaté lepidlo
na prst se mi přichytlo

oko trpí, slzí v křeči
po tváři z něj kapky tečí
tečí přímo do huby
slzy plné záhuby

lepidlo mi teče do úst
prosím bože, bože odpust
že tchýně jsem si nevážil
když jsem ještě býval žil

tchýně téměř hotová
jed začal v krvi kolovat
už nedokončím její údy
smrt mě vede: půjdem tudy

z mojí smrti vyplívá:
uč se ještě zaživa
býti tchýni přítelem
nežli lehne popelem

než obrátí se tchýně v prach
navaž si s ní vřelý vztah
ať možno říci z plných plic
proč já nemám tchýní víc!